Dodržujeme standardy sociálně právní ochrany

Cílové skupiny osob

Naše cílové skupiny jsou tvořeny lidmi níže uvedené osoby, kterým můžeme pomáhat díky pověření k sociálně-právní ochraně dětí. A jsou to:
– zájemci o osvojení, pěstounskou péči, pěstounskou péči na přechodnou dobu
– jejich biologické děti
– jakékoliv dítě, kterému dle §8 zákona 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně, přísluší ochrana práv a oprávněných zájmů.

Zásady činnosti

Při všech činnostech se řídíme následujícími zásadami:

• Podpora rozvoje dětí
  Zcela zásadní význam v péči o děti, a zvláště pak pro náhradní rodinnou péče, mají znalosti o tom, jak děti co nejlépe vychovávat a jak zajistit jejich správný vývoj. Od náhradních rodičů se vyžaduje, aby poskytovali dětem bezpečí, pomáhali jim udržovat či rozvíjet obohacující vztahy, podporovali jejich sebeúctu a identitu a umožnili jim udržovat celoživotní vztahy.

• Význam rodičů a rodin
  Program PRIDE vychází z přesvědčení, že největší dopad na vývoj dítěte mají jeho rodiče a rodina. Program uznává, že všechny rodiny někdy potřebují podporu. Odebrání dětí rodičům je závažným opatřením, které by mělo být přijímáno pouze v případě, že byly vyčerpány všechny možnosti, jak odebrání zabránit a jak umožnit, aby děti mohly v bezpečí setrvat ve svých domovech. Zachování rodiny by mělo být hlavním úkolem sociálně-právní ochrany dětí.

• Význam rozmanitosti a kulturní kompetence
  Program PRIDE vychází ze zásady, že získání povědomí o kultuře, vnímavost a porozumění kulturním souvislostem a nakonec dovednost pracovat s kulturou konkrétních dětí, nelze zajistit jednorázovým výcvikem. Jedná se o proces, během něhož všichni členové týmu pracovníků orgánu SPOD a organizací a osob pověřených výkonem SPOD spolupracují a učí se jeden od druhého, aby mohli kompetentně pomáhat dětem a rodinám.

• Vyrovnání se se ztrátou
  Program PRIDE vychází z přesvědčení, že ztráta je přirozenou součástí života. Je také nedílnou součástí poskytování náhradní rodinné péče a vždy vyvolává proces truchlení. Co se však liší, jsou způsoby, jakými se lidé se ztrátou vyrovnávají. Porozumět ztrátě, mít schopnost se s ní vyrovnat a dostatečnou sílu pomoci se s ní vyrovnat i ostatním, je základním předpokladem pro poskytování náhradní rodinné péče.

• Důležitost týmové práce
  Program PRIDE uznává, že potřeby ohrožených dětí a rodin jsou tak komplexní a komplikované, že je žádný pěstoun, osvojitel ani pracovník orgánu SPOD nemůže vyřešit sám. Můžeme se setkat s následným vysvětlením: Písmena v anglickém slově „TEAM“ znamenají „Together Everyone Achieves More.“ (Společně všichni dosáhneme více). Cílem tohoto programu je pomoci náhradním rodičům osvojovat si dovednosti potřebné k práci v týmu a využívat je. V souladu s filozofií týmové práce využívá odborná příprava PRIDE pro náhradní rodiče a navazující vzdělávání PRIDE pro náhradní rodiče model spolupracujících lektorů. V rámci odborné přípravy spolupracují v týmu odborník působící v oblasti náhradní rodinné péče a zkušený náhradní rodič.

• Jasné vymezení role
  Program PRIDE vychází z přesvědčení, že dětem a jejich rodinám lze nejlépe pomoci tehdy, když je jasně definována, pochopena a hodnocena úloha každého člena týmu. Vzhledem k tomu, že děti svěřené do náhradní rodinné péče mají obvykle mimořádné potřeby, jsou dnešní pěstounské i osvojitelské rodiny partnery při poskytování péče svěřenému dítěti/dětem.

Střetu zájmů

I v naší organizaci může docházet k situacím, které můžeme označit za střet zájmů. Kdy k nim může dojít?
Možné střety zájmů v naší organizaci:
Klient, případně jiná osoba zainteresovaná v předmětné kauze je v příbuzenském nebo v blízkém osobním vztahu k našemu zaměstnanci.
Klient si chce zajistit „lepší přístup“ našeho zaměstnance dárkem nebo nabídkou protislužby.
Klient je zároveň zaměstnancem Krajského úřad Kraje Vysočina.

Kdy vnímáme, že:
Klienti – jsou jednotlivé osoby, viz cílová skupina.
Příbuzenský vztah – vztah mezi rodinnými příslušníky (dcera, syn, sestra, bratr aj.).
Blízký vztah – vztah, který vzniknul na základě přátelství, partnerství mezi zaměstnanci apod.

Právo na stížnost

Stížnost může podat nejen uživatel služby (klient), ale i v jeho zájmu, kterýkoliv občan. V případě, že stížnost v zájmu klienta podá jiná osoba, aniž k tomu bude zmocněna klientem, bude klient o této skutečnosti informován organizací.

Způsob a forma podání stížnosti

• písemně, doručenou do sídla organizace:
• prostřednictvím lektora příprav,
• osobou stěžující,
• prostřednictvím pošty,
• datové schránky (ID: m8xa2am)
• schrány v místě výkonu
• prostřednictvím dotazníku.

• elektronicky, zaslanou na e-mailovou adresu:
• info@pride-cz.com
• prostřednictvím kontaktního formuláře

• ústně, sdělenou:
• telefonicky,
• při osobním setkání,
• stížnost podaná touto formou musí být zaznamenána do formuláře „Zápis ústního podání stížnosti“ viz příloha č. 1 tohoto standardu
  anonymně:

• prostřednictvím pošty,
• osobně do poštovní schránky.
• schrány v místě výkonu
  

Postup při podání stížnosti a její vyřízení včetně evidence

• Stížnost je doručena do sídla organizace některým z výše uvedených způsobů.
• Stížnost je povinen přijmout každý zaměstnanec organizace.
• Stížnost na předsedu řeší Výbor Spolku.
• Ústní stížnost musí být zaznamenána tak, aby odpovídala tomu, co chtěl stěžovatel říci a podepsána oběma stranami. (viz. Záznam ústního podání stížnosti).
• Každá stížnost je vždy zaevidována v „Knize stížností“ viz příloha č. 2 tohoto standardu, je jí přiděleno evidenční číslo a vypsán „Krycí list stížnosti“ viz příloha č. 3, který je pak založen s kompletní dokumentací stížnosti v kanceláři na uzamykatelném místě.
• Osoba oprávněná řešit stížnost (předseda) vyslechne vyjádření ke stížnosti zaměstnance, kterého se stížnost týká a provede záznam do knihy stížností.
• Stížnost nikdy nemůže řešit zaměstnanec, vůči němuž je stížnost zaměřena v případě stížnosti na předsedu řeší stížnost Výbor Spolku.
• Po prošetření celé situace osoba oprávněná řešit stížnost seznámí písemně s obsahem vyřízení stížnosti a jejími závěry osobu, která stížnost podala.
• Pokud je stížnost anonymní, pak postup jejího řešení, včetně výsledku, je zveřejněna na nástěnce u vchodu do prostor organizace.
• Po vyřízení stížnosti budou s jejím průběhem a obsahem seznámeni zaměstnanci (lektoři) prostřednictvím emailu či na společné poradě, aby svým vhodným přístupem mohli eliminovat obdobné situace, popřípadě měli návod, jak řešit stížnosti obdobného charakteru.

Lhůty pro vyřízení stížnosti
Osoba oprávněná pro vyřízení stížnosti přijatou žádost vyřídí ve lhůtě do 30 dnů od jejího doručení do sídla organizace.
Prodloužení lhůty do 60 dnů od podání stížnosti je možné ve výjimečných případech. Zejména pokud je pro vyřízení stížnosti nutné vyjádření stanoviska jiné osoby než pracovníka organizace. O prodloužení lhůty je stěžující osoba písemně informována i s odůvodněním prodloužení lhůty.
Zkrácení lhůty je nutné v případech, kdy jde o podání oznamující některé zvláště závažné skutečnosti (např. závažný čin vůči dítěti), nebo dokonce podezření z páchání trestné činnosti. Lhůta pro vyřízení v těchto případech je okamžitá.

Zásady etiky při řešení stížnosti
nesmí být ohrožena bezpečnost osoby, která stížnost podala ani jiných zúčastněných osob
nesmí být snížena důstojnost stěžující si osoby
nesmí docházet k neoprávněným průtahům při vyřizování stížnosti
nesmí být na stěžující si osobu vyvíjen jakýkoli psychický nátlak ze strany pracovníka organizace
sdělení stěžující si osoby nesmí být podceňována
vyřizování stížnosti musí být objektivní vůči všem, koho se stížnost týká
stanovisko všech, kterých se stížnost týká, musí být vyslechnuto a písemně zapsáno
musí být ze strany organizace zachována mlčenlivost
dbát na ochranu osobní údajů.

Způsoby informování o možnosti podat stížnost
O právu podat stížnost jsou žadatelé o NRP informováni ústně při úvodním skupinovém setkání kurzu příprav. Děti jsou informovány během 1. domácí návštěvy a v dětských příručkách (informace o právech dítěte).
V případě, že osoba, která podala stížnost, není spokojena s jejím vyřízením, má možnost se obrátit na nadřízený orgán, což je úřad, který vydal organizaci pověření k výkonu sociálně – právní ochrany nebo k nezávislému orgánu.

Adresář institucí, na které je možno se obrátit:

Spolek PRIDE-CZ
Svatopluka Čecha 1733/7
586 01 Jihlava
ID datové schránky: m8xa2am
e-mail: info@pride-cz.com, zakora@pride-cz.com

Kraj Vysočina, odbor sociálně – právní ochrany dětí
Žižkova 1882/57, 2.08 D, Jihlava
pracovnice: Mgr. Alena Nosková, Odbor sociálních věcí, Oddělení sociální ochrany a prevence
tel.: 564 602 839
e-mail: noskova.a@kr-vysocina.cz

 Úřad práce ČR
Brtnická 2531/21, 586 01 Jihlava

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR
Na Poříčním právu 1/376128 01 Praha 2
Tel.:+420 221 921 111 

KVOP Kancelář veřejného ochránce práv – ombudsman
Údolní 658/39, 602 00 Brno-město
tel.: +420 542 542 111
e-mail: podatelna@ochrance.cz

Odmítnutí zájemce o službu:

Přípravy žadatelů o NRP organizace může provádět na základě vyhrané veřejné zakázky vypsané Krajským úřadem. Krajský úřad se tak stává zadavatelem, který organizaci zasílá seznam účastníků ve skupině.
V případě že, žadatel není uveden v seznamu nám předaným Krajským úřadem Kraje Vysočina, může se žadatel zúčastnit příprav pouze v případě, že si kurz hradí sám.
Počet účastníků ve skupině příprav je 12-16 osob, to je kapacita jednoho kurzu příprav. V případě, že zájemců o konkrétní přípravu je více, mají přednost zájemci na seznamu krajského úřadu. Další zájemce je možné zařadit až do některé z příští přípravy.

Odmítnut může být zájemce o jinou službu, než na kterou máme pověření k výkonu SPO.

Obecně platí, že důvodem odmítnutí není například to, že klient je neslyšící, na vozíku apod.